Mlčenlivost znalce

Jako je lékař nebo právník vázán mlčenlivostí, tak je jí vázán i znalec. Veškeré informace, které má při vypracování posudku (ocenění) k dispozici, jsou přísně důvěrné. Posudek se vypracovává pouze pro zadavatele a je tedy na něm, jak s jeho obsahem naloží.

Mlčenlivost znalce je nejenom záležitostí profesionální etiky, ale vychází i ze zákona a slibu, který znalec skládá do rukou orgánu, jež jej ustanovil. V §6 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb. ( Slib znalce, Zákon o znalcích a tlumočnících) je uvedeno :

„ Slibuji, že při své znalecké činnosti budu … a zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl „

K možnosti zproštění znalce mlčenlivosti zaujalo stanovisko Ministerstvo spravedlnosti ČR (čj. 629/92 ze dne 21. 5. 1992 – požadováno bylo po ministerstvu, aby byl znalec jmenovaný ministrem v určitém případě zproštěn povinnosti mlčenlivosti), cituji :

„ Právní úprava znalecké činnosti neobsahuje ustanovení o zproštění mlčenlivosti, k níž se znalec zavazuje slibem podle ust. §6 odst. 2 zák. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Proto nemůžeme Vaší žádosti vyhovět.

Povinnost mlčenlivosti znalce není ovšem absolutní. Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků. Obsah důkazu lze zveřejnit za podmínek stanovených procesními předpisy. V trestním řízení upravuje poskytování informací ust. §8a trestního řádu. Obecně platí, že lze zveřejnit vše, co bylo předmětem soudního jednání. Třeba však při tom dbát práva na ochranu osobnosti a presumpce neviny. „

Vznikl tím judikát (soudní rozhodnutí), kterým se toto rozhodnutí stává závazným pro všechna obdobná  rozhodování.

Na závěr bych chtěl podotknout, že porušení mlčenlivosti znalce (a tím i porušení zákona) může být důvodem k jeho odvolání a vyškrtnutí ze seznamu znalců!